Vinařská obec Velké Bílovice
Réva vinná se začala na Moravě pěstovat zřejmě s příchodem Římanů kolem roku 250 n.l. Zásluhu na tom měl císař Marcus Aurélius Probus, který nařídil vysazovat vinice v římských provinciích i za Alpami.
Vinice se postupně rozšiřovaly, zlatý věk vinařství nastal v 15. a 16. století. V té době byla rozloha vinic téměř shodná s dnešní výměrou. Význam pěstování révy podtrhuje i skutečnost, že tato činnost byla upravena a řízena vlastním právem. Říkalo se mu horenské právo. Byly to předpisy mimo jiné o sousedském právu, o trestech, o vzdělávání vinic, o správě viničních hor, o desátcích (daň z produkce) a o perknechtu (zemní daň).
Po ukončení všech prací ve vinici se provedlo tzv. „Zaražení hory“, od té doby byly vinice dle tohoto práva hlídány. Dohlížet nad pořádkem ve vinicích měli za úkol hotaři (hlídači) volení na shromáždění obce. Krádež hroznů ve vinici podle tohoto práva znamenala někdy až propadnutí hrdlem. Jindy, ale mohl vinohrad poskytnout útočiště pronásledovaným. V době zrání hroznů byl vstup do vinohradů zakázán. Vinobraní začínalo pro všechny stejně, dobu nařídila rada obce. Horenská práva Velkých Bílovic se dochovala z roku 1550 a základem pro ně bylo Horenské právo falkensteinské (Falkenstein - město v Dolním Rakousku). Slavnost „Zarážení hory“ obnovili vinohradníci po roce 1989, každoročně se koná u sklepů Pod Předníma i ve sklepích na Belegradech poslední srpnovou sobotu.
V 16. století se na území obce usadili novokřtěnci – Habáni. Přinesli s sebou nové pracovní metody, řemesla i nové odrůdy révy. Významně přispěli k rozvoji vinohradnictví svými znalostmi zejména ve stavitelství. Z té doby ve Velkých Bílovicích zůstalo několik sklepů. Nejznámější a největší je Habánský sklep stejnojmenné společnosti, který leží při cestě na Čejkovice.
Velký význam role vinohradnictví a vinařství je dokladován pečetí obce z roku 1701. Je na ní znázorněn keř révy vinné se dvěma hrozny, vinařský nůž a radlice. Pečeť dala základ pro výtvarné ztvárnění znaku a praporu města.
Třicetiletá válka způsobila celkový úpadek vinařství v Čechách i na Moravě. Před třicetiletou válkou bylo ve Velkých Bílovicích 2636 měřic vinic, po této válce výměra vinohradů klesla na 100 měřic.
Koncem 19. st. se do evropských vinic zavlekly choroby a škůdci z Ameriky (révokaz, padlí, peronospora), trvale klesala plocha vinic na Moravě. Začátkem 20.st. se projevila snaha o zvýšení znalostí pěstování révy. Zakládaly se různé spolky, školy a pořádaly se kurzy. Aby mezi vinaře přišla osvěta jak čelit novým škůdcům byla v roce 1923 v obci založena Vinařská besídka.
Po té vinařství znovu nabralo sílu a vinice se počaly rozšiřovat. Koncem třicátých let 20. St. vzniklo v Belegradech tehdy největší vinařství p. Osičky. Po II. sv. válce došlo k radikálním změnám ve způsobu pěstování - rozšířily se spony, aby mohla být využita mechanizace, změnilo se vedení z nízkého na střední a vysoké. Pěstební postupy se podřídily kvantitě občas i na úkor kvality. Ve Velkých Bílovicích tehdy progresivní Jednotné zemědělské družstvo přistoupilo k velkorysému přetváření terénu viničních tratí. Vznikly tak velkoplošné terasy, které zpřístupnily málo dostupné pozemky pro pěstování révy. Někdy to bylo smysluplně, jindy bez úspěchu. Od roku 1962 se začaly vysazovat velké plochy záhumenkových a družstevních vinic. V roce 1984 mělo JZD révovou školku o 10 ha, v níž vypěstovalo 425 300 kusů sazenic. Většina těchto sazenic byla použita k výsadbě do místních viničních tratí. Ve vinicích zbudovali družstevníci zpevněné cesty, které slouží dodnes.
V době po Sametové revoluci nebyly vinohrady zpočátku dostatečně obnovovány. Až v posledních letech soukromí pěstitelé vysadili na vlastních pozemcích stovky hektarů nových mladých vinohradů. Pracovitost a láska k vinařství zdejších obyvatel je v Bílovicích vidět na velmi pečlivě obdělaných vinicích.
Proto jsou Velké Bílovice obcí s hojným počtem pěstitelů révy vinné u nás. Réva se zde pěstuje ve výborných polohách na výměře okolo 750 ha. Takové rozlohy nedosahují ani vinohrady v celé České vinařské oblasti.
Velké Bílovice jsou největší vinařskou obcí v České republice.
Z vinařských pranostik: Na Václava svatého bývá vína nového.
